Moje jméno je Helča, je mi 32 let a jsem ráda, že si zavítala do tohoto prostoru a čteš tyto řádky. Nesmírně si toho vážím. Vše, co si tu přečteš, je psané od srdce ode mě pro Tebe. Ráda bych, abyses tu cítila v bezpečí a věděla, že jsi tu správně. Nikdo tě tu nebude soudit…
Důvod, proč vznikl tento projekt je ten, že jsem zažila poporodní depresi, s kterou jsem se potýkala celkem dlouho. Přijde mi, že toto téma je neustále TABU, i když už se o něm začíná více mluvit, stále to nestačí.
Společnost, lidi okolo nás, naše okolí, blízcí lidé, rodina, nikdo na to není připravený, dokud se to nezačne dít. Ve většině případů se setkáme s pochopením a podporou. Bohužel se ale můžeme setkat i s nepochopením.
My bojujeme samy se sebou, se svýma démonama a naši nejbližší nám tuto situaci kolikrát neulehčí. Možná, že ani oni sami neví, jak na nás reagovat, jak nám pomoc a těžko jim to vyčítat, když to nevíme ani my samy, že?
Ale to jsem odbočila…
Tento projekt vznikl jako podpora pro maminky, které se necítí psychicky v pořádku, ať už v těhotenství nebo mateřství. Po několika měsíční pauze, kdy jsem si myslela, že je tento projekt pohřbený a NIKDY se k němu nevrátím, jsem opět tady.
OPĚT VŠE OD ZAČÁTKU, OPĚT BUDOVAT DŮVĚRU, PŘEDĚLAT CELÝ WEB ale víš co? Jsem nesmírně vděčná. Jsem vděčná, že jsem se k projektu vrátila a že jsem si tu pauzu dala. Teď vše cítím jinak a už vím, jak to udělat lépe, bez nátlaku, v klidu svým tempem a nechat vše jen tak plynout.
Nerada vzpomínám na období porodu, poporodní čas a celkově mateřství, protože cca do dvou let syna mám vše v mlze a když už si něco pamatuji, tak spíš jen to špatné, než dobré…
V tomhle jsme unikátní, radši si pamatujeme to zlé, než abysme se za něco pochválili.
Mrzí mě to, jaká jsem byla máma, jak jsem se chovala a že jsem přišla o všechny ty hezké chvilky se synem, které si nepamatuji. Bohužel čas nevrátím. Teď s odstupem času jsem ráda, že jsem si poporodní depresí prošla. Když to zvládneme, neskutečně nás to posílí a jsme pak úplně jiné ženy…
Zase jsem se rozvášnila 😀
Nicméně tento projekt už nebude primárně jen pro maminky ale pro všechny ženy, které se necítí psychicky dobře a je jedno jestli máme děti či nemáme. Ráda bych tu vytvořila komunitu, která si bude vzájemně pomáhat a podporovat se.
Můj sen je, že si jednou dáme SPOLEČNĚ výšlap na SNĚŽKU.
BUDU SE TĚŠIT ZASE PŘÍŠTĚ.
Jsem žena, která si prošla těžkou poporodní depresí. Ukážu vám mojí cestu za uzdravením, která sice ještě není u konce ale za ty dva roky jsem nasbírala takovou sílu (hlavně mentální a to především díky seberozvoji), že vzhledem ke zkušenostem, které jsem za těch spoustu měsíců nasbírala, jsem se dokázala odrazit opravdu z hlubokého dna. I kdyby sdílení mojí cesty a zkušeností pomohlo jen jedné z vás, budu nesmírně vděčná a šťastná. Více o mně se dočtete v mém příběhu.Můj příběh