Kojení je velké téma a myslím, že snad každá maminka, která přivede na svět miminko, chce kojit. Já se ale rozhodla napsat tento článek pro maminky, kterým kojení nejde!
Já kojila jen 5 týdnů, a to z toho důvodu, že jsem přišla o mléko, díky mému psychickému stavu! Byl to pro mě další moment, kdy jsem selhala jako máma, protože jsem kojit chtěla! Aspoň do jednoho roku syna.
Cítila jsem se opravdu hrozně, protože jsem neustále uvažovala nad tím, jestli se snažit dál o kojení, a nebo kojení ukončit. Nakonec už se malý nechtěl ani k prsu přisát a to pro mě byla konečná… Vzdala jsem to!
V tu dobu mi hodně pomohla kupodivu dětská doktorka, která na mě viděla, že jsem z toho hodně špatná. Chtělo se mi hrozně brečet, ale nechtěla jsem se jí v ordinaci, kde jsme byli se synem na očkování dělat brečící scény. V tu chvíli mi řekla pro mě důležité dvě slova – EMOCE VEN!!!
To je podle mě první věc, co musíte udělat… Chce se vám brečet? Brečte! Chce se vám řvát? Řvěte! Dostaňte to ze sebe.
Další věc, kterou mi řekli nezávisle dva doktoři na sobě, jak naše dětská doktorka, tak můj gynekolog bylo, že z některých průzkumů mateřské mléko v kolika případech není ani tolik prospěšné. Tak jsem se snažila pohledat na internetu a našla jsem tento článek.
Tím v žádném případě nezpochybňuji kojení. Kdybych měla druhé dítě, určitě bych se zase snažila o kojení.
Další, kdo mi pomohl byla moje kamarádka, která mi napsala, ať se tím netrápím, kolik žen nekojí třeba ani těch 5 týdnů. Nejdůležitější je, abych byla v klidu.
No, v klidu jsem nebyla ani když jsem přestala kojit, o něco se to zlepšilo, ale ne o moc. Spíš bych řekla, že se mi ulevilo.
Na oplátku jsme si po čase vyměnili role, ona porodila druhé dítě a psala mi též ohledně kojení a já věděla, že chce slyšet to samé, co ona řekla před časem mně! Moc mi poděkovala a napsala mi, že si tohle potřebovala přečíst!
My to sami v hloubi duše víme, ale pro ty naše malý lásky, chceme jen to nejlepší a kolikrát potřebujeme jen slova podpory a slyšet, že je to takhle v pořádku a nic se nestane, když kojit přestaneme. Nemá cenu se tím trápit, a snažit se všemožně o to, abychom kojily, když to nejde… Miminko to z nás cítí, že nejsme v klidu, a nebude v klidu ani samo miminko.
Přestaňte se trápit a mít výčitky svědomí! JSTE SKVĚLÁ MÁMA, NEJLEPŠÍ NA CELYM SVĚTĚ A TÍM, ŽE PŘESTANETE KOJIT SE NIC NEZMĚNÍ! Vlastně změní, vy se budete cítit o dost lépe, a uleví se vám 🙂 a tím pádem i miminku.
To, že nekojíte není selhání. Neznamená to, že jste horší máma, nebo že jste líná, pohodlná, lhostejná. Nikdo nemá právo vás kvůli tomu soudit! Vaše děťátko vás bude milovat stejně, ať už kojíte, nebo nekojíte! Je to vaše cesta, a nikdo neví, jak byla trnitá, a co vše jste doposud zažila!
Tady jsou ještě menší tipy, co můžete zkusit, když vám nejde kojit:
- Zavolat laktační poradkyni
- Homeopatika CH5
- Psychická pohoda a klid!
- Pít dostatek tekutin
ROZHODNUTÍ JE NA VÁS! JÁ SE ROZHODLA PŘESTAT KOJIT A NELITUJI! KDYŽ SI TO TAK ZPĚTNĚ UVĚDOMÍM, ROUZHODNĚ MŮŽU ŘÍCT, ŽE SE MI ULEVILO! Syn pije UM dodnes a to mu v srpnu budou 3 roky 🙂
Přeju vám jen to nejlepší a ať se rozhodnete jak chcete, určitě je to to nejlepší řešení!
Jsem žena, která si prošla těžkou poporodní depresí. Ukážu vám mojí cestu za uzdravením, která sice ještě není u konce ale za ty dva roky jsem nasbírala takovou sílu (hlavně mentální a to především díky seberozvoji), že vzhledem ke zkušenostem, které jsem za těch spoustu měsíců nasbírala, jsem se dokázala odrazit opravdu z hlubokého dna. I kdyby sdílení mojí cesty a zkušeností pomohlo jen jedné z vás, budu nesmírně vděčná a šťastná. Více o mně se dočtete v mém příběhu.Můj příběh